Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jonathan Swift - Gulliverovy cesty

14. 9. 2009

Když se Gulliver probudí je pevně spoután provazy a po pár chvílích zjistí, že po něm lezou malí liliputáni, malinkatí lidé. Jak později zjistí, dostal se do země Liliputánů, je to ostrov ležící jihozápadně od Sumatry. Lidé byli miniaturní, Gulliver je nosil na rukou a tím slouží i celému ostrovu. Po roce je však vypovězen, protože svou vlastní močí hasil požár na radnici. Šťastně se tak vrací domů a všechno vypráví své rodině,ale záhy zjišťuje, že touží prozkoumat další světy, o kterých normální lidé nemají ani potuchy. Proto se vydává na další pouť. Znovu vyplouvá a pouhou náhodou se dostává na pobřeží Kalifornie. Tady je Gulliver miniaturní osůbka, pravý opak než v Liliputu. Když zde chtěl číst například knihu, vyšplhal se na ni, usadil se na řádku a četl. Další pouťí byla země Laputa, ležící ve vzduchu nad zemí. Gulliver samozřejmě zažívá mnohá další dobrodružství,ale nakonec se rád vrací domů a o svých poznatcích potom vypráví svým dětem.

Gulliverovy cesty byly poprvé vydány roku 1726, jsou jedním z prvních opravdových románů. Knížka byla zábavná a nezapomenutelná. Nejvíce mě bavily pasáže, kde se popisovaly jednotlivé výpravy do divokých končin, které nastavují pokřivené zrcadlo skutečnému životu. Upoutal mě sám hrdina svou neskonalou statečností a zvídavostí, vědět pořád víc a víc, být moudřejší a světa znalejší než ti ostatní. Měl věčně optimistický náhled na řadu věcí. Přesně takový má být opravdový hrdina románů.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář